Jemenští húsíové útočí na Saúdskou Arábii. Rijád čelí dvojímu obklíčení, Trump vojensky nepomůže
Takřka před dvěma lety syrští rebelové překvapili mnohé, když dobyli hlavní město Sýrie, ve kterém 8. prosince 2024 svrhli režim syrského diktátora Bašára Asada. V současnosti se podobné překvapení odehrává opět, ale v Jemenu, kde jemenští militanti nejprve ovládli klíčové přístavní město Muchá a poté získali kontrolu nad strategickým průlivem Báb el-Mandeb mezi Rudým mořem a Indickým oceánem.
Húsíové nyní žádají o politické uznání na mezinárodní scéně. Využívají přitom i „neužitečná“ jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která jim dala jistou legitimitu, uvádí pro televizi al-Džazíra politoložka Elisabeth Kendall z Cambridgeské univerzity. Během rozhovorů s Bílým domem jemenští militanti vyloučili další válku s americkou armádou na Blízkém východě. Jejich závazek vůči Trumpově administrativě se však netýká Saúdské Arábie.
Již v sobotu se nad saúdskoarabskou metropolí vznášel hustý oblak dýmu. Rijád později uvedl, že zmařil další útoky v saúdskoarabských městech Biša, Farasán a Táif, jakož i v Janbu na pobřeží Rudého moře. Vývoj přitom neohrožuje pouze bezpečnostní situaci na Blízkém východě, ale také světový trh s energiemi.
Jemenští militanti v posledních týdnech prolomili linie, které v zemi sužované občanskou válkou zůstávaly od roku 2022 v podstatě nehybné. Obnovené boje na Arabském poloostrově jsou dalším frontem širšího konfliktu na Blízkém východě, který se v regionu rozšířil poté, co Spojené státy a Izrael 28. února společně napadli Írán. V počáteční fázi regionální války přitom deník The Washington Post informoval, že saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán původně za útok na Írán ve Spojených státech soukromě lobboval.
